Státní svátky v ČR
Den obnovy samostatného českého státu
Státní svátek - po vítězství v parlamentních volbách roku 1992 se dohodla česká ODS se slovenskou HZDS na rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy - Českou republiku a Slovenskou republiku. Stalo se tak 1.1.1993. Tento státní svátek patří mezi tzv. Řádové dny České republiky - v tomto dni lze udělovat Státní vyznamenání.
Velký pátek
Ostatní svátky - Velký pátek patří mezi pohyblivé svátky - spadá do období mezi 22. březnem a 23. dubnem včetně. Velikonoce se počítají podle prvního jarního úplňku - Velikonoce připadají na první neděli po prvním jarním úplňku, tzn. úplňku po 21. březnu. Pokud úplněk vyjde na neděli, slaví se Velikonoce o týden později. Velký pátek patří mezi liturgické svátky a připomíná utrpení a ukřižování Ježíše Krista. V Česku byl Velký pátek slaven jako státní svátek až do 50. let 20. století. K jeho obnovení došlo až na konci roku 2015 a dnem pracovního klidu a svátkem se po téměř 70 letech opět stal v roce 2016.
Velikonoční pondělí
Ostatní svátky - známé také jako Pondělí v oktávu velikonočním, nebo Červené pondělí. Velikonoční pondělí následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Je dnem, kdy se mísí křesťanské a nekřesťanské tradice. Křesťané oslavují vítězství Ježíše nad smrtí, nekřesťané slaví tzv. přechodové období končící zimy a začínajícího jara. V Česku a na Slovensku je zvykem tradiční velikonoční koleda s pomlázkou. Je to velmi charakteristická tradice, která se jinde ve světě nevyskytuje. Chlapci chodí dům od domu koledovat a šlehají přitom dívky pomlázkou. Předávají tak dívkám svěžest jarních proutků. Dívky pak mohou na pomlázku uvázat pentličku. Podle barvy pak chlapci poznají, jaké city k nim dívka chová. Pokud koledník přijde až po dvanácté hodině, smí ho dívka polít vodou. Jako odměnu za koledu dostávají koledníci kraslice - zdobená vajíčka. Mohou také dostávat sladkosti, peníze, a dospělí koledníci mohou dostat i panáka dobrého alkoholu. Zmínky o pomlázce existují už ze 14. století od kazatele Konráda Waldhausera.
Svátek práce
Ostatní svátky (není to státní svátek, ale jedná se také o den pracovního klidu). Svátek práce je mezinárodním svátkem a slaví se u nás už od roku 1890. Tento svátek se zrodil v USA jako upomínka na stávku amerických dělníků v Chicagu za osmihodinovou pracovní dobu, jež vyústila v Haymarketský masakr dne 4. května 1886.
Den vítězství
Státní svátek - u nás je spojen s ukončením Druhé světové války. Do roku 1990 jsme tento den slavili 9. května. V roce 1990 byl tento svátek přesunut na návrh Miloše Zemana na 8. května.
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
Státní svátek - tímto svátkem si připomínáme symbolické výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila (Konstantina) a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863 . V důsledku mocenského boje a s tím spojeného šíření křesťanství se velkomoravský kníže Rostislav obrátil na papeže Mikuláše I. s žádostí o vyslání biskupa, který by vysvětlil v srozumitelném jazyce lidu na Moravě křesťanskou víru. To papež odmítl, a tak Rostislav požádal o pomoc císaře Michaela v Cařihradu. Císař Michael Rostislavovi vyhověl a vyslal bratry Konstantina a Metoděje. Ti podle legendy dorazili 24. května na Velkou Moravu. V zemích s pravoslavným vyznáním se tento svátek slaví právě v květnu, u nás byl svátek přesunut na červenec kvůli nevhodnosti roční a liturgické doby a také kvůli sílícímu kultu mistra Jana Husa.
Den upálení mistra Jana Husa
Státní svátek - v tento den si připomínáme den upálení kazatele a reformátora mistra Jana Husa. Stalo se tak 6.7.1415 v německé Kostnici. K slavnostnímu připomenutí tohoto dne došlo hned v roce 1416. I přes veškerou snahu Zikmunda Lucemburského tomu za každou cenu zabránit, probíhaly pietní akce věřících prakticky po celé zemi. Tento den se tak stal neoficiálním svátečním dnem. Po bitvě na Bílé hoře došlo k obratu v toleranci tohoto dne panovníkem a Ferdinand II. dal 6. července uzavřít kostely. Svátek byl obnoven v roce 1925 jako památný den. Státním svátkem se stal až v roce 2000.
Den české státnosti
Státní svátek - na tento den připadá také svátek svatého Václava - přemyslovského knížete, který byl pravděpodobně v tento den roku 935 zavražděn služebníky svého bratra Boleslava. Tento památný den byl po dlouhých diskuzích schválen vládou jako státní svátek v roce 2000.
Den vzniku samostatného československého státu
Státní svátek - k vyhlášení samostatného československého státu došlo 28.10.1918. V té době se československý stát skládal z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Do té doby byly tyto země součástí Rakouska-Uherska. Tento svátek patří stejně jako 1. leden k tzv. řádovému dni - během těchto dní může prezident republiky udělovat Státní vyznamenání České republiky (Řád Bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, medaile Za hrdinství a medaile Za zásluhy).
Den boje za svobodu a demokracii
Státní svátek - slaví se v Česku a na Slovensku. Je připomínkou dvou významných událostí spojených se studenty českých vysokých škol: 17. listopadu 1939 a 17. listopadu 1989. V důsledku demonstrací během pohřbu Jana Opletala nacisté rozhodli o uzavření všech vysokých škol na našem území po dobu 3 let. V noci z 16. na 17. listopadu nacistické bezpečnostní složky podnikli akci na dopadení vedoucích studentských organizací v Praze, Brně a Příbrami. Zatkli 9 vedoucích, které pak popravili a 1200 studentů bylo posláno do koncentračních táborů. V roce 1989 si studenti připomínali výročí 50 let od uzavření vysokých škol z roku 1939. Připomínka posléze přerostla v demonstraci proti Komunistickému režimu. Tato demonstrace odstartovala období politických změn zvané také jako Sametová či Něžná revoluce, trvající od 17. listopadu do 29. prosince.
Štědrý den
Ostatní svátky - všechny tři vánoční svátky patří mezi tzv. ostatní svátky - nejsou to státní svátky, ale jedná se také o dny pracovního klidu. Štědrý den je posledním dnem adventu a vrcholí právě štědrým večerem. Není to církevní svátek - během tohoto dne se mísí řada křesťanských i pohanských zvyků a tradic. Od roku 1990 je dnem pracovního klidu.
1. svátek vánoční
Ostatní svátky - je také znám jako Slavnost Narození Páně či Boží hod vánoční. Křesťané si připomínají narození Ježíše Krista. S tímto dnem se pojí tradice “scén narození”, tedy betlémů. První betlém připravil František z Assisi v roce 1223.
2. svátek vánoční
Ostatní svátky - jinak označován také jako Svátek svatého Štěpána. Svatý Štěpán byl křesťanským kazatelem a po smrti Ježíše byl prvním učedníkem, který byl pro svou víru v Krista ukamenován - je znám také jako prvomučedník. Tento svátek byl záměrně připojen k 25. prosinci - Slavnosti Narození Páně - aby připomínal těsné spojení mezi Ježíšem a Svatým Štěpánem.